Mladý. ŽMladý. Ž
. wit. 148
. 12 a j. (230
.), Mkl
. Etym. 200. Mlazší. Pč
. 10., Žvt. otc. 48. a
., Bž. 135., Kar. 15., Hr. ruk. 459., BO
., M
. M. manželství
, Šml. I. 58., jitro. Mcha. Kdež ten je ode mne mladší (= mne, než já). Brt. Ešte som v mladom veku by!a (mladá). Sl. ps. 18. Z mladého jitra není dlouho ke dni. Hdk. Já sem ráda, že sem mladá. Brt. N. p. I. 320
. Pokal' služa mlade leta. Sl. ps. 16
. Keby som ja bola mladým
veveriatkom, pre- skočila by som desat bukov riadkom. Sl. spv. VI. 209
. Keď mladý člověk umiera a hyne
, průvod to smutný ale záslužný. Trok. 157. M
. může
, starý musí zemříti
. Sk. Črty 19. M-mu starý nerád rozumívá. Exc. Oho- lím si bradu, vezmu si mladú (o vdovci). Us. M. pán ze starého věku (starý mladík, žertov). U N. Bydž. Kšť
. Byl moc mladý, když se narodil, nebylo mu ani den (o ne- rozumném). U Lužan. Kšť. M. čas je drahší od čistého zlata
. Ht
. Sl. ml. 209
. Ej kaď sam já biv mlad, sakomu sam biv drag. Sš. P. 800. Kým si mladá, vtedy sa zdaj, keď ti prejdú mladé časy, nik sa potom neohlásí
. Koll. Zp. I. 69. Jmieše v sobě smysl mladý n'umě sobě dáti rady. Alx. Opět sv
. Pavel die k svému mlazšiemu. Št. Kn. š. 115
. (57.). Vyběhše dva lvi z paseky mladé; Jí po- sluhujíc jako mlazšie přietelnice
. Ib. 117., 290
. M-mu třeba rozum do hlavy vháněti. Bž. exc. M. všemu uteče. Us. Mladí ľudé ene růže viďú, trní ťeprem něskorší učujú; Starého uctívej, na-ho učívej. Slez. Šd. Mladý ač řiedko múdr bývá. Dal. 49. 13. M. pán, ze Staré cihelny (= starý); Je mladá, ale má stará střeva. Us. Rgl. —
čím: rodem. Lpř. —
nač: na léta. Kom. Na radu jsem mladá. Kká. Td. 355. —
na čem. Bieše mlad na duši
. M. —
v čem. Dokud sem byl mladý v létech i rozumu, také sem byl z té rubriky bláznivé
. Hus I. 302. —
k čemu. Podal to na nás a my sme řekli, že srny k tomu mladi (neschopni). NB. Tč. 208. — s inft. Ač my mladí nejsme, ale tyto pře- mladí jsme rozeznati. NB
. Tč. 234. Má ce- ruško, mlada si milovat. Brt
. D. — M. Bole- slav, Vožice, vz tato slova.