Mláto
Mláto, a, n. O původu vz Mz. 255. Šlupiny z něčeho vymačkaného, mízy své zbaveného, ku př. z vinných zrn. Jinak: matoliny n. kominy, die Triester, Traber, Weinhülsen. Zvl. slupiny ze sladu vyvařeného na dně usazené. Vz S. N. Die Träber, Seihe. Doby- tek mlátem krmiti. Jg. Jsem jako m. = slabý. Na Mor.