MstítiMstíti, cf. Mkl
. Etym. 209. Mstíjící
. BO
. —
abs. Dobře radím: Chraň se
ta., chceš-li k nebi přístup míti
. Hkš. exc. —-
čeho: křivdy. Št. N. 95., Kn. š. 168. Jenž (Bůh) mstí všeho skutka zlého. Sv. ruk. 41. —-
čím. Poněvadž Sulík póhona póhonem mstí, nemá J. Kropáč odpovídati. Půh
. I. 403. Všemi pomstami něco m. Žžk. 14. Hřiechóv dopuštěných pláčem mstěte. Hus 11. 14. Tím se Bavorští mstili. Arn. 1834. —
nad kým (se jak proč, čeho, čím). Aby nad námi mstěno nebylo
. Bart. Báli se, aby nad nimi nemstil. V. Budúť sě nad vámi m. Žk. 135. Nad tierm tieže mstil. Št. N
. 95. Po- ňavadž Bóh plně msti nad neumnými; Msti pán Bóh hřiechu nad člověkem; Pakli ne- zaplatí, tehda nad nimi mstí kletbami; Tak jest činil Bóh prve pro hřiechy mstě nad kněžimi než nad obecným lidem. Hus I. 249., 373., 415., II. 117. Chceš-li nad někým se m., hleď mu dobrodincem býti. Hkš. —
co za
č na čem. Za to tebe Bůh m. (tre- stati) bude na zdraví
. Wtr. exc
. —
kde (čeho, nad ,k
ým,
co)
. To se
na něm mstilo. Kká. Š. 48. Bůh
v pravnucích msti ještě otců hřích. Ib. 79. M. něčeho na někom. Lpř. Sl. I. 83. Aby se ve své při nemstili. Výb. H
. 1398 Žádného hriechu Bóh tak obecně nemstil na světě jako smilstva. Št. Kn. š. 113. Aby na onom světě nad ním věčně mstěno nebylo
. Vš. 85. Chtěje na nich těch nájezdů m. Šf. Strž. I. 245. —
se jak. Na krev se m
. Kká. Td. 301.