N se střídá
N se střídá: s v, vz V (na Zlínsku); s m: Antomin. Brt. D. — N se vsouvá. Na Valašsku: žingla (slov. žigla = moučná truhla), handra, tintěra, mňágať vedlé má- gať; n se tam nepředsouvá před slovesa jit a jesť: vyjdu, obéjdu, zesť, zim, zed. Brt. D. 65. Na Lašsku: handra vedle ha- drlák (slov. hadra vedlé handrlák), kvaňčet (kvičeti), takovny (Frýd.), mňadlič (mědliti), rovnina, mrzutný. Na Příborsku a jinde ne- vsouvá se n před j ve tvarech: zjesť, od- jať, sjatý, zíztě (sněz). Brt. D. 110. U Do- láků: vyjáł (vyňal), zjedł (snědl). Brt. D. 54. V různořečí pomoravském n mezi dvěma samohláskami se zdvojuje: koženný. Brt. D. 30. Bákati — bančiti. Šf. III. 474. Cf. Bž. 50., Mkl. aL. 212., 295., Vm. Mkl. Hlásko- sloví jazyka českého 24.-25., Šf. III. 491., Leskien, Handbuch der altbulgar. Sprache. 1886. 51.—52., List. fil. 1889. 69. (v něm, do něho, s ním atd. m.: v jem, do jeho, s jím). Tenhlenc, tenton. Dolnina, rovnina, hrotnica, hnojnisko atd. U Star. Jičína. Vhl. Vz Zásuvka. — N se vysouvá mezi a — i: rozmaitý, sekaina, mišaina, mazaina. Brt. D. — N přípona cf. Bž. 228., 229., Šf. III. 525.