Nářitek
Nářitek, tku, m., na Mor., co se na zádech unese. Das Bündel, Häufel. Jg. N. trávy. D. Za n. = s n., asi n., ne zcela n., ani ne n. = trochu, málo, wenig. Bylo toho jenom za n. Hý. Z n-ku mnohých na hromadu vysypaných dělá se loktuše trávy. Hank. N., co se vejde do plachty na zádech zavešené. Tráva trhá se v nářitky, ty vysýpají se na hromadu a pak v nůši se vážou, která se buď na hlavě prostě nebo na zádech přivázaná nosí. Mor. Brt. Z plachty travné (luktuše) udělaný záhyb, do kterého hrsti trávy se dávají; z více na- řitků dělá se nůše trávy. Mřk. — N., košile nad řití z kalhot vykasaná; z předu: ňádra. Mor. Mřk.