Nutný
Nutný; nuten, tna, tno; nutně; nevy- hnutelně potrebný, nothwendig, dringlich, pressant. Losům nutným se upírati ne- chtěl. Mus. Takovou prozřetelnosť ukládá Rekům nutná potřeba. Johanit. Že přihází se všecko z nutné potřeby. Měst. bož. Nutná záležitosť, lépe: pilná, neodkladná; nutná po- třeba, lépe; nevyhnutelná, silná (Km.), 8b., Š. a Ž., nuzná, V. — Nutno; slova toho užívá se velmi často i tam, kde nevyhnu- telnou potřebu označiti není, za slova: třeba, potřebí, dlužno atd. Za: ,Nutno něco učiniti' velmi často postačí: třeba, potřebí něco uči- niti, aby se něco učinilo. Báťo, třeba mi s tobú mluviti co s' tajného. Dal. 109. — >S tím se shodují Sb., Š. a Ž.