1. Odjíti1.
Odjíti, odejdu, odejdi, odejda (ouc), odešel (n
. odšel), odjití (zstr. odeští);
od- choditi, il, zení;
odcházeti, 3. os. pl. -zejí, el, ení;
odcházívati = pryč jíti, weg-, ab-, fortgehen, scheiden; následovati, přidržeti se, sich nach etwas wenden, Jemanden folgen, sich an ihn halten; vyváznouti, davonkommen; prodánu býti, weg-, abgehen, abgesetzt werden; opustiti, von einem weggehen, ihn ver-, zurücklassen. Jg. —
abs. Odešel, nikoho nepozdraviv. D. Nyní právě odchází. Když jsem odcházel. Jak (jakž, jak co) přišlo, tak odešlo. Prov., Jg
. Svrab odešel (minul, zhojil se). Rkp
. lék. Zboží odchází (jde na odbyt). D. Dále neodchoďte. BO. Jaký odešel, taký se vrátil (= nezlepšil se. Vz Prodělání)
. Č. —
co: dluh (= chůzí, chozením zaplatiti). Jg. — ka
m (
za
co, na co) :
za české hra- nice. Er. P. 172. O.
na stranu, V.; na cestu všech l
idi (umříti), V., na věčný pokoj. D. —
proč:
z hodné příčiny. 1532. Pr. —
odkud. Z vlasti své, D., z toho světa, Jg., ze služby. Jg. —
od koho, od čeho. Mlčkem
od něho odešli. Br. Anděl odešel od ní. D. Od pána odejíti (ze služby). Jel. Co jí, od něho od- chází (jde nestrávené). Jg. Od své šlechet- nosti o. (zanedbati jí). Jel. Odešel ode mne neduh. Jel. Ve všem se jim štěstí mění a od nich odchází. Papr. D. před. Drtiny od pily odcházejí. V. Aby statek
po dcerách od rodu neodešel. Tov. — k
udy:
přes pole, Jg.,
po moři. Hlas. —
jak.
Po svých hlavách a rozumu odcházeli (jich se přidržovali). Br
. Nemoc po librách přichází, ale po lotech odchází. Č. O.
s nepořízenou
. D., s prázdnou. Ml. Neodejdeš s celou koží. Prov. Jg. S bázní odjíti
.D., Šm. Bez odpuštění od úřadu odešel
. J. tr. O. mlčkem. Br. Odešel jest tulákem (abiit vagus). BO. —
kam (ke komu). Odešel k otcům (umřel). V. I
třiedesěť jich otide k otcem. Rkk
. 12
. Co od čerta přišlo, zas k čertu odešlo (jak nabyto, tak pozbyto)
. L. — Rkk. —
komu (čím kudy). Rodičové prostředkem smrti nám odcházejí. V. Teplo nám dýmem, komínem odchází. Odešlo jí (= potratila). Na Slov. —
kam (do čeho) s kým: s bratrem do Ameriky o. Us. —
v čem: v kabátě. Us. —
komu proti čemu. Komu přirození jejich proti vůli odchází. Byl. —
koho čeho (v čem)
za co = opu- stiti. Osten pleti ho odešel. Sš. I. 92. Odšed jí zdravé, nalezl mrtvé. Stele. V té lázni ho
za mrtvého odšel. V. Také rány trpěl, že ho tu za mrtva odešli. Výb. 1. 470. Zranivše ho za mrtvého odešli. Pref
. 357. Otjidechu jeho za mrtvého. ZN. Což v zemi neb jiného nábytka, co jiej (vdově) dsky nesvědčí, toho má otjíti. O. z D
. Roztomilá mamičko, už já vás odejdu. Mor. P. — Odešel
mezi hrou
přede mnou
o půl páté hodině
pro lékaře atd. Us. — k
dy. Odešel
za šera
. Us.