Odštípati
Odštípati; odštípiti, il, en, ení; odštíp- nouti, pnul a pl, ut, utí; odštípávati, odště- povati = štípáním odloučiti, abkneipen, ab- zwicken, abspalten; štípáním zahnati, weg- kneipen; se štípáním hotovu býti, das Knei- pen, Spalten vollenden. Jg. — co komu čím (od čeho): prst kleštěmi, Jg., třísku nehtem (sekerou) od polena o. Us. — koho odkud. Ta slepice ostatní drůbež od pokrmu, ze dvora odštípala. Us. — se od čeho. Kohouti od žrádla se odštípali. Jg.