OdvéstiOdvé
sti, odvedu, veď, veda (ouc), vede, veden, ení;
odváděti, ěl, ěn, ční;
odvoditi, il, zen, ení;
odvozovati = pryč vésti, hinweg-, ab-, fortführen, abholen, wegleiten; odraditi, abhalten, abziehen, abführen, abbringen, ab- mahnen; odevzdati, dáti, abgeben, abliefern, übergeben, überliefern, aufgeben; odmítati, zamítati, odpor vésti, widerlegen, ablehnen; dokázati (nevinu), seine Unschuld erweisen, ausführen. Jg. — Hospodin mrtví i živí, do rovu přivodí i otvodí. Bj. -.
co: peníze (za- platiti, bezahlen, abführen). Úředník měsíčně odvádí peníze, daň. Jg. Nováčky o. Vodu, Us., dluh, V., činži, úroky, Us
., počty, Šm.; křivé nářky, Jg
., nevinu o
. (dokázati). Trip. --
co, koho na
co, do čeho, ke komu, v co (kam), čím. Svědky kolika se uvolíš žalobu uvésti nebo odvésti (widerlegen), to- lika proveď nebo odveď
, jinak při svou ztratíš. Kol
. 28. Koně do konírny
, na stranu, Ros., ke kováři. Us
. Záboj otvede je (muže) v úval. Rkk. 7. Otvedechu zmilitka u kamenný hrá- dek. Rkk. 66. A ona toho žádným svědomím neprovedla a ten také žeby žádným svědo- mím toho neodvedl. Vl. zř
. 110. Někoho strkem, Řad
. stav
., postrkem, Us., řečmi o. Tkadl. Nuzností potřeby vinu od sebe od- vedl. V. O. koho na vojáka. Sš. P. 576. To- liko 10 zlatých mu na ty peníze odvedl. Žer. Záp. II. 155. Summu k pokladnici o. J. tr. Práci tovaryšem odv. Us. Někoho na vojnu, k stavu vojenskému o.J. tr. Vodu do kašny, děti do pokoje o. Us. Čím to odvodí (wider- legen)? V. On mé žaloby ničímž neodvedl. Ros. To jsem odvodil (dokázal) úředníky. Půh. ol. 1412. O. koho chytrostmi. Kat
. 2957. Koho
pod co. Er
. P. 174. Dobrotú (zlého) o. = odraditi, aby se nestalo. Št. 57. Vojsko do zimního tábora o.; nováčky k vojenské službě, k jízdě. Nt. Peníze k pokladnici o
. Šp. —
co,
koho od čeho: od bludu, od hanebného života; od předsevzetí někoho o.; o. od sebe žalobu, V., někoho od pokání, Solf., od naříkání. Br. Původ rodu od koho odváděti; slovo od kořene o. Nt. O. od práva, von der Klage listig abbringen. Půh. ol. 1412. O. koho od hřiechu. Št. N. 48. To od čtení žádného o. nemá. Ler. —
se, koho čeho: boží služby. Št. Chtě (Vojtěch) liud pohan- ských obyčejův o. Dal. 55. Odvedl se stavu manželského (strhl). Pass. — k
oho jak
od čeho. Lid
s pilností od něho odvozoval. V. —
co k
omu (do čeho). Do rukou jsem mu to psaní
odvedl. Jg. Odvedl mu peníze, Ros., dluh. V. —
co odk
ud k
udy: vodu
z rybníka
troubou, splavem o.; z hospody koho, Ml., vodu z dolu o
. Vys. Z něčí řeči něco odvoditi. Dch. Kůň odvede ti ocas z ruky. Db. — k
oho kam: za moře, Šm., za dům, za les. —
koho za co: za ruku, Us., koho za rekruta. Sš. P. 570. —
se s k
ým. Vyšel k němu a odvedl se s ním na stranu (šli spolu na stranu). V. Odvedl se s ním soukromí. Háj. — k
dy. Budou již
s neděle odváděti. Us. Dch. —
co jak. Pe- níze
na hotově odvedli. Žer. L. I. 45. —
se proti k
omu. A tím, že proti dovozující straně se řádně neodvedl = odvodu neučinil. 1452. Odvedl ho
mimo nadání
bez vůle ot- covy
mezi pátou a šestou hodinou
po stezce
pod skálu, aby nepřátelům ušel. —
s adv.: tajně, kradmo. V.