OhavitiOhaviti, il, en, ení;
zohaviti, ohavovati, zohavovati = hanobiti, hyzditi
, šerediti
, ver- unstalten, verhässlichen. V. —
čím. Mrtvým tělem, V
., umrlcem ohaviti. Reš. —
co, k
oho. Ohavil posly Davidovy král amonitský. Ben. V. Krásu svou o. Br. Místa svatá o. Martini. — k
oho na čem: na těle. Pr. Kdožkoli
pro zlé činy na údech bývá ochromen neb ohaven. Pr. měst. v Brně. 184. b. — k
oho pro co: pro krádež (znamenati). —
čím čeho (obyč. co). Tím (rozkoší, lakomstvím atd.) každý ohavuje lidského přirození a činí se hovad špatnějším. Pont.