BrousitiBrousiti, 3. pl. -sí, brus, br
ouse (íc), il, sen n. šen, ení; br
ousívati = ostřiti, schärfen, schleifen, wetzen. —
co: nůž, hubu. —
co čím: tupé věci brusem. Kom. Rozum cvičením. Vz Cvičení. Č. —
co kde: na kameni, V., Br.; si vtip na někom. Šm. — Ml. — (
si)
co na co, na koho. Nůž na ně brousí. Er. P. 385. B. si zuby
na pečeni, Us., na někoho, Kom.; meče na sebe, Kom.; si Hubu na ja- blka b. Ml. —
co o co, o koho. Jazyk si o něj brousí, Us., Ctib., hubu. D. —
se kde. Tu se mravnosť nejlépe
v nás brousí. Kom. —
se nač = naději sobě k tomu dělati. Také se mně toho dostane, nač se brousím. Kom.