OhniskoOhnisko, a, n., obyč.
ohniště, ě, n.,
ohnišťko, ohnišiáťko, a, n., na Mor. ohnišče (Brt.), die Feuer-, Brandstätte. D. Ohnište
, gt. pl. ohnišť, vz
-iště. O., nad ním je plášť, kterým kouř do komína odchází. Š. a Ž. (Walter)
. O. vlaské, Nz., o. v kuchyni, Us., ohnisko stolní (ohřivadlo trénohé). V. Kuchař na ohništi (prsku) vaří. Kom. —
O.
v huti = místo, kde litinu roztápějí, prve než ji kovají, der Herd im Eisenhammer. O. ha- merné, pražecí. Vz KP. IV. 67., 88., Jg. —
O.
, veliký oheň. Zlob. —
Ohniště, spáleniště, die Brandstätte. Schön. —
O., focus, der Brenn- punkt, místo n. bod, ve kterém se paprsky zapalovacího skla sbírají
, aby pálily. Sedl. O
. jest bod, v němž se protínají paprskové byvše odraženi na vydutých zrcadlech neb zlomeni v optických čočkách. Stč.. O
o-skn čoček a zrcadel vz KP. IL 402. Ohnisko zrcadla zapalovacího. Sedl.