Ohrada, y, ohrádka
Ohrada, y, ohrádka, y, f., čím se co ohrazuje, ohrazení, plot, hradba, Befestigung, Umzäunung, Verzäunung, Verwahrung, der Zaun. Kdo nějakou ohradu neb plot prolomí. Lom. O. města = val, zákop. Reš. Za ohradou města. Kom. Ohradou město opatřiti. D. Ohrady dělati. V. Přední o. D. O. kamenná. BO. O. lapací, jatka, der Fanggarten, kus lesa ohrazený, do kterého se divoké svině a lišky lapají, když skrz padáky (Fallthüren) v plotě n. ohradě jdou na vnadu. Šp. — O. — obvod, der Umfang. Město v ohradě své
veliké. V. — O., ohrazené místo z jakého
koli úmyslu, das Gehäge, Geschräge, einge-
zäunter Ort. O. ovčí (stavadlo), na králíky,
D., slepičí, Zlob., k sedání (Turnierplatz),
dřevařská (Dch.) nebo na dříví. V ohradě
dříví míti. Ml. Vejde-li kdo do ohrady chrá-
mové (septum templi), zabijtež jej. Bj. — O.,
čím se kdo brániti a chrániti může, obrana,
der Schutz. Práva jsou za ohradu (ohradou)
ctnosti. D. Obec jest každého ohrada, kdož
ji tupí, minulať jej rada. Dal. — O., omluva,
obrana, die Schutzrede, Verteidigung, Ver-
wahrung, f., Vorbehalt, m. Osobám váženým
bez vší ohrady a výminky věřeno bývá. Bart.
Proto že řečníci horničí pře vedú a někte-
rakú o-dú zřejmě ukazují. A to osvědčení
neb ta o. jestiť taková. CJB. 401. Aby se
mohli opatrovati jakýmikoli ohradami a
osvědčováním a tak, jakžby nejlépe se ohra-
žovati uměli. Pr. hor. Omluva n. ohrada slušná
spisovatele knížky strany historií. Lom. Po-
něvadž žalobce již dávno svými ohradil se
ohradami, a abychom i my své obrany opa-
trněji zřídili. Pr. hor. Klášter se vrátil s tou
ohradou (= výmínkou), že . . . Act. Ferd. — O., lovecký zámek v Hluboké. Vz S. N. — O., něm. Ohrad, ves a) v Opavsku, b) u Ko- lína, něm. Schönweid, c) v Smíchovsku. PL. — O., jm. polí na mnohých místech morav- ských. Kda.