Ohraditi
Ohraditi, munire. Ž wit. 30.22. — co. Jeden druhého česť má ohrážeti. Št. Kn. š. 94 — se čím. Nebeské světlosti oděním sě o-div. Kar. 117. Ohraď se vším dobrým. Pass. mus. 467. — se komu Ohražuje se apoštol židům, že . . . BR. II. 506. — se před čím. Pharao o-dil se před drahými letmi. Brig. 2. a.