Opačný
Opačný (od opak, tedy ne: opačný. Mk.), opětovaný, nochmalig, wiederholt, Aqu. — O., obrácený, na opak, verkehrt. O. mluvení
(opakomluv, Ironie). Kom. Někteří o-čným
mluvením či ironií ta slova Páně býti kladou.
Sš. Mt. 163. To má o. smysl. Br. Obě slova
v rozumu opačném tuto se kladou. Br. O.
moudrosť, Br., horlivosť, Koc., poměra. Marek.
Slova má v opačném smyslu berete. Sych. O. proud, Gegenströmung; v o-ném případě, im Gegenfalle. Dch. O. způsob, chiasmus. Sš. L. 159. Vz Pád. Strany pořekadel vz: Bas, Bitý, Vůz. — čemu. Šm.