-ovi
-ovi, koncovka dat. a lok. sg. u, chlap a dub' m. -u (více u jmen životných): o Ja- kubovi, o hromovi, vz Gb. H. ml. III. 1. 36., 37., 43. (sbíhá-li se více osobních jmen, jest u některých -u, u jiných -ovi: panu Josefu Žižkovi); u, oráČ a meč' (u neživých podle , meč' zřídka); oráčovi, vz ib. 100., 101.; u, něsta', vz ib. 136., -u; u, vládyka'; družbovi, vz ib. 197, -ě; u, panoše' m. -i: správcovi, vz ib. 229.; u, hosť: hostovi. Vz ib. 342., 345., -i, -u. — Z -ovi vypouští se v: bratroi, tatíčkoi, hadoj v dial. Vz Gb. H. ml. III. 1. 37., 44.