Pevný
Pevný. Cf. Mkl. Etym. 269. — P. = tuhý atd. P. hmoty, Mj 3., kladka, ZČ. I. 94., provaz, objetí. Kká. — P. = stálý atd. Pevnou nohou státi. Vrch. P. snaha, Vrch., kapital, Kzl. 112., srdce, Čch., zákony, Osv., dóm, základ, Št. Kn. š. 7., cíl, podklad, po- vaha, víra Us. Pdl. Jsem pevně odhodlán, Dch., přesvědčen. Pevně na svém zůstati. Sá. P. doufati, věřiti. Us. Pdl. S tělem, s duší pevně k tomu stojí. Exc. — v čem: v sedle, sattelfest, Lpř., ve svém jednání. Osv. I. 259. — na čem: na koni, Lpř., na mysli. Lpř. Sl. I. 87. Buď pevný na cestě božie. Krnd. 42. — P. = mocný. — nač. Ten je peven na zuby a dušičku má s drápy. 1610. Wtr. — P. = jistý atd. P. pohled, Vrch., jistota. Dch. Hled její přísný a p. Zr. Pevným hlasem mluviti, odpovídati, pevně na někoho pohlížeti, Vlč, oči upříti. Vrch — proti čemu: proti ráně. Dch.