PevnýPevný. Cf. Mkl. Etym. 269. —
P. =
tuhý atd. P. hmoty, Mj 3., kladka, ZČ. I. 94., provaz, objetí. Kká. —
P. =
stálý atd. Pevnou nohou státi. Vrch. P. snaha, Vrch., kapital, Kzl. 112., srdce, Čch., zákony, Osv., dóm, základ, Št. Kn. š. 7., cíl, podklad, po- vaha, víra Us. Pdl. Jsem pevně odhodlán, Dch., přesvědčen. Pevně na svém zůstati. Sá. P. doufati, věřiti. Us. Pdl. S tělem, s duší pevně k tomu stojí. Exc. —
v čem: v sedle, sattelfest, Lpř., ve s
vém jednání. Osv. I. 259. —
na čem: na koni, Lpř., na mysli. Lpř. Sl. I. 87. Buď pevný na cestě božie. Krnd. 42. —
P. = mocný. —
nač. Ten je peven na zuby a dušičku má s drápy. 1610. Wtr. — P. =
jistý a
td. P. pohled, Vrch., jistota. Dch. Hled její přísný a p. Zr. Pevným hlasem mluviti, odpovídati, pevně na někoho pohlížeti, Vlč, oči upříti. Vrch —
proti čemu: proti ráně. Dch.