Plavec
Plavec, vce, m., kdo plave na vrchu vody, plovač, der Schwimmer. D. P. od plu (pluji), vz u v av stupňované. Umělý p. neutone. Pk. Býti dobrým plavcem. Nt. To bylo dříve než Noe plavcem byl. Shakesp. — P., kdo na lodi plave, der Schiffer, Schiffmann, Schiff- fahrer, Bootsmann. V. P. mořský (marinář). Plavci po moři se plaví. Kom. J. 462. Pe- kelný p. (Charon). V. P. o větřích rozpráví, oráč tažné voly chválí, voják rány své na- mítá, pastýř ovečky vyčítá. Prov., Jg. — P., kdo dříví plaví, der Flösser. P. dříví, ná- plavník, plťař. První: veslař, druhý: bidelník, třetí: šrekárník. P. vyjednává výhradu (pla- vení vorů skrz vrata u jezu). Plavci mají už vyštíříno (jsou připraveni, aby plavili vory skrze vrata u jezu). — P. u síti, vz Nevod. — P., vz Plavci. — Plavci, ptáci. Vz Schd. II. 472., Pták.