Ponutiti. — koho
Ponutiti. — koho ponúceti. Výb. I. 298. Počechu mudrce ponúceti. Pass. 80. — k čemu. Svú sestru k službě jemu po- núcala. Pass. mus. 388. Snadno k tomu po- núceti, ktož co sám bude chtieti. Alx. V. v. 422. (HP. 11). Ponúceti k dobrým dielóm. Alb. 12. — koho odkud. Za Leg. polož: , ML. 117. a., Krist. 100. b. — s inft. Aby všech kamenovati ponúcal. Pass. 58.