1. Posel1.
Posel. Alx. Anth. I. 3. vd. 36. Cf. Mkl. Etym. 333. b. P. městský. Výb. II. 325. P. od úřadu, nuncius camerarius, komorník, který od soudu straně dán byl, aby po- háněl nebo s ní škodu ohledal a pak spe- ciem facti soudu předložil. Emier. Reliq. I. 20. Poslů patron sv. Adrian Zbrt. 241. Kníže p. = archanděl. Hmn. 1418. — Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 433. P.-osel. Us. Posly své poslal k jedné modle pohanské. Št. Kn. š. 10. Posla ani sekou, ani tepou, ale darují. Bž. exc. —
P. =
první porodní bolesti. Vz Přeháňky, Příšlehy. —
P. =
práce. Padlí andělé, ješto všeho zlého p. dějí. Št. Kn. š. 176. (178.). Posel tělem činiti. Št. Kn. š. 250. 27. (112. 39.). — P.
boží (horký = zapalu- jící; studený = nezapalující). Us. Brv. Koho p. boží zabije, blahoslaveným bude. Mus. Boží p. bije toliko po zlém duchu, jenž vů- kol člověka obskakuje; skryje-li se zlý duch do člověka právě v tu chvíli, když rána letí, oba zabije. Mus.