Cár
Cár, u, m., hadr, onuce, cancor, Lumpen. Na cáry něco roztrhati. Jg. Z cáru papír dě- lají. Us. — C, hluk, povyk, Geschrei, Lärm, Flausen. Nedělati mnoho cárů (okolkův). D. Mnoho cárů pro něco, z něčeho nadělati = mnoho hluku. D. K čemu tolik cárů (brv- kulí, Umschweife). D. — Cár, a, m., vz Car.