Pozor
Pozor. V 1. ř. za Šf. polož: III. 476. Nedalo se pozor. Cf. Bylo mi zima. Bylo toho škoda a p. Dch. Naše panímáma stará, ona p. dává. Brt Ps. 23. Vzíti někoho na pozor (aby nepřišel k úrazu). Us. Jdr. Chodi od ničeho k ničemu a na nic dava pozůr (zahálí). VSlz. I. 231. P. dáti nač, Kom. Lab. 5., 84., 122., míti. Ib. 16. — P. = oko. Lepšie naše dva pozory, nežli jiné koně, voli. Koll. Zp. I. 281. — P., a, m. = psí jm. Brt.