Prostáti
Prostáti, stojím, ál, án, ání; prostávati = stáním díru udělati, durchs Stehen ein- drücken; stáním něco promeškati, ztratiti, durchs Stehen verlieren, versäumen; p. se = dlouho státi, sich verstehen; stáním se ztratiti, na jiného přejíti, verfallen, verloren gehen. Jg. — abs. Zástava prostála (v čas vykoupena n. vyplacena nebyla a na jiného přešla). D., Sych. Základ prostojí. Kn. dr. f. 115. — co. Načekali jsme se, až jsme mohli jámu prostáti. Sych. Zástavu p. (v čas nevykoupiti a ztratiti). D., J. tr. — se. To jsme se tam prostáli (nastáli)! Us., D. Ne- vyplatíš-li toho prostojí se to. Ros. — do které doby. Žádný základ se do roka p. nemá. Zříz. Ferd. — se v čem. Již se to v úrocích prostálo. Jg. — se kde. Základ (das Pfand) u věřitele se prostál. V. Její zboží mělo se prostáti v židech. Půh. II. 193.