PřekazitiPřekaziti, kaz
, il, žen, ení;
překážeti, (z kaziti,
a stupňováno v
á, Gb. Hl. 140). el, en, ení.
Překážeti =
někomu v cestě býti, zdržovati, hindern, verhindern
, hinter- treiben, beeinträchtigen
, hinderlich sein, hem- men, steuern
. Jg. —
co. P. věc, hintertrei- ben. Dch. Jediná přeháňka pilnou naši práci překazila. Sych. —
čemu, komu. Nemohl jsem tomu p. D
. Aby tomu dílu nepřekáželi. Háj. Překážejí sobě. D
. P. svetlu (zatemniti).
V. Protože mi překáží a rubá les muoj na té hore. Půh
. II. 435. To mi nepřekáží. Dch. Obecnému dobru p. Zř. F. I. — Jel., Br., J. tr. —
komu co. Překazil nám to. Us. Někomu počínání p-ziti. Dch. Nic jsem
mu nepřekazil. Ps. o zští. —
komu čím pře-
ká
žeti. D., Tov. 41. K tomu jsem i tím sobě překážel. Žer
. f. 14
. — Ler. Aby lid tím sobě nic uepřekážel. Br. —
komu v čem. Překazil jí v tom. Cr
., Troj
. P. věrným v službě. Kat. 54. A mně v roli překazili. Dal. 5. 22. Ukáže dobrým svědomím od těch rychtářóv, že ji víc v tom žádný nepřekáží. Půh. I. 265. P-zí-li v čem řečí, právo zírati. O
. z D. Smrť mu v tom
překazila. V. P
. komu v mluvení, V., v pití. D
. -- J. tr
. —
komu kde, na čem. Eliška slíbila mi ne- překážeti na tom zboží; Ktožby mi na tom p-žel; Na tom jí nemá více p-žeti; Že mi p-ží na mém dědictví a na kostelním po- dací ; P-ží mi na mých listech ; Nám p-ži na pastvišti. Půh. 1. 228
., 289
., II. 138
., 253., 35G., 531. A tak králi nikdo nepřekážel na říši (aby ji nerozmnožil). Let. 3. —
s inft. Lidu mému vyjíti nepřekážej. Br. Překážel mu se oženiti. Us. V tom
mi p-ži mých lesuov prodávati
. Půh. II
. 471
. —
aby ne. Překazil mu, aby pravdy neposlouchal
. Br
. Lidem
překážejí, aby se šťastnými nestali. Us. Vz Brániti.