PřistavitiPřistaviti, il, en, ení;
přistavovati, an- setzen, anlegen, anstellen, anrücken; anlan- den; zugesellen; verheirathen. —
abs. Neb odtud naděje nebylo, abychom kde p. mohli. Har. I. 90. Kdo příkře přistavuje, rádo se s ním odvracuje (rád zpátkem padá). Prov. —
co, koho. Nechť p-ví rukojmie viece; I p-vil dva člověky. NB. Tč. —
co, koho kam: hrnec k ohni, řebřík ke stromu, Us., lodí k břehu. Jel. P. mladíka k dceři (dceru vdáti tak, že ženich do domu se přižení). Plk. —
co, se proti komu. Br. —
s čím kam: s lodí k břehu (připlouti). V.