RozmluvaRozmluva, y, f. =
rozmlouvání, die Aus- redung. R. s sebou samým. Do r-vy s někým oč se dáti. Us. Dch. R-vu s někým míti
. Us. Dch. Důvěrná r.; vzíti koho na r-vu. Dch. R. oč, vz Akkusativ 4. d. Pozn. Předmět
, obsah r-vy; Nalézá se tuto r. Páně s Niko- demem; Jan druhdy sám přičiňuje myšlénky své k r-vám jinoosobným; Zapřcdla se r. pro ženu a pro Samaritany spasitedlná; Dáti se v r-vu s kým; R-vu dalejší přetnouti; Vydati se v r-vu s kým; Pán nejsstoupilej- šími a nejdůvěrnějšími r-vami se apoštolům svojim otvíral; A již Jan k r-vě přechází
, kterou Pán ve sbornici kafarnajské měl a úvod k ní předeslav, r-vu tu samu, potom následek a účinek její předkládá; Otázku tu co pouhý přechod a námětek k r-vě s Pá- nem předeslali; Tu se rozvinula r
. Páně s nimi. Sš. J. 46.,
54., 66., 67
., 69., 73., 220., 102
., 103.
, 104. Pustiti se s kým v r-vu delší a zavilejší. Sš
. Sk. 204. (Hý). R
. jejich se k zmínce o vdávání-se chýlila. Us. Tč. —
R., na Slov.
odmluva, zrazování, die Aus-
redung. Us.