Ředidlo, ředidelko, ředítko, ředílko
Ředidlo, ředidelko, ředítko, ředílko, a, n. Ř. u špendlikáře, kterým drát řídí, das Richtholz. — Ř., pravidlo, die Regel, Richtschnur. Slouží naukám za ředidlo. Marek. My se jich tu lišiti můžeme ve vulgatě opolnu a r. majíce. Sš. J. 102. (Hý.).