Sedlák
Sedlák. Sedláci královští, svobodní, osedlí (za starší doby). Vz Svobd. 150. Ještě nadávky: votrok, chňup, špalek, drtiny, traup, Zvon II. 609., drnolez. S-ku vždycky motyka z krku trčí. Val. Čes. I. XI. 275. S. je divné stvoření, tomu v světě rovně není, syrovátka, sýření, toť jest jejich vaření atd, Jrsk. VI. 1. 136. Sedliaka ani učený nepremudruje; Sedliak ide za páleným ako koza za zeleným. Rizn. 169., 171. Padesát s-ků sto bot. Čes. 1. XIII. 178. — S. Jan, spis., nar. 1849.; S. Jan, Dr. theol., kanovn, nar. 1854.; S. Rudolf, hud. sklad., nar. 1863. Vz Ott. XXII. 751.