ČekanČekan, u, m., čekánek =
hůl s kladívkem n. mlatem (zbraň), na Slov. poklván. Streit- kolben, Morgenstern. Jg. Čekanem ho udeřil v židoviny. V. Čekanem bojovati, se bíti. Bern. Železnými cepy, palcáty, čekany, pa- licemi nepřítele odrážejí. Kom
. — Č
. =
ši-
benice. Galgen. D. — C. Hirtenflöte. Rk. — Vz Čagan. — O původu vz Mz. 135.