Suk
Suk. Mkl. Etym. 316. Na znak leže chrupal jakoby suky řozal. Kos. — S. = větev. Visiechu na sucě. Výb. II 11. Ač co vidíš s. v ocě svého bratra. Ev. víd. 57. (Vidíš drástu v-uoce. Ev. ol. 281) — S.= uzel. Šátek na s. vázaný. Mor Hrb Ohr. 84. Ležel v suku (= skrčen) Brt D. 270