Sunouti
Sunouti, ul, utí; souvati = pomykati, strkati, schieben. — co, se kam (jak). Sunuli se k němu. D., Krok. Dvě z nich sunou v horší k ní se zlobě. Sš. Snt. 51. Meč pochvátiv na sv. otce se sunul (ein- dringen). Pass. 519. — co čím: kámen so- chorem, strojem s. Us. Cf. Souti.