Svekra
Svekra (zastr.), na Slov. svokra, y, f., svekruše, tchýně, mužova matka, die Schwie- germutter. Výb. I. 682. Cf. skr. svaçru, řec. ív()á, lat. socrus, strsl. svekra, strněm. swi- gar. Gl. 329. Aby ctila svekra a svekru. Št. N. 61. Drahomíra žádající povýšena býti nad svou svekru Ludmilu. Pulk. Ale Ruth držieše sě s-y své. BO. Vz Svekr.