SviněSvině, ě (zastr. a
posud ve Slez. a na Mor
. sviňa, ě),
sviňka, svinka, y, f., goth. svein, das Schwein, lat. su-s, řec. (
skr. sükara. Schl
. Strsl
. svinija, prus. seweynis. Saustall, swintian, Schwein
. Mkl. L. 129
. -
S =
samice vepřového dobytka, die Sau
. Svině prasecí n
. prasná, sprasná
(sprasnice), stará, řezaná
(řezanice, nunvice, miška, Šp.). divoká
(černá zvěř), hrubá; divoká s. se oselila; s.
, čurna březí; s. se bouká, řouká, Šp., se houká, na Moravě a místy i v Ce- chách; s. se oprasila, svině hrochtá, Us., se chruje (se bouká). D. Vz Koza. — S.
bez rozdílu, das Schwein, Borstenvieh. Pes, lapací ohrada, jatka, síť, teneto, obora, štva- nice, lov. honba, truhlík na divoké s. (na černou zvěř); divoká s
. trhá mladou zvěř, vyrývá, se složila, vbíhá do tenat; stádo sviní, koryto pro s-ě, Šp., s-i zabitou opá- liti, opařiti
. U žida lepší svíňú být než člověkem. Slez
. Tč. Přišel jak sviňa do židovny
. Slez. Tč. Mlčí jako sviňa ve rži (neodpovídá na obhájenou). Mor
. Tč
. Když s
. zakvičí, všecky druhé svině od valova běží. Mor
. Tč. Dyž budú s-ně kvičati, co já jim mám dáti?; Ať se vám daří na svině; Krávy se budou teliti, s-ně se budú prasiti. Sš
. P
. 679
., 740. (Tč
.). Devatero sviní. Půh
. I
. 338
. Sviňka brání svého plodu; A jakož s
. párá hluboce v lajně pyskem též utrhač, co můž nejhlúbě dosáhnouti hřiechu, párá svým jazykem; Přirovnává písmo utrhače k svini; Jako s
. nechajíc vody čisté válé sě s libostí v blátě, též utrhač, opustě ctnosti čisté, válé sě v hřieše; A jakož s
. najprve pysk vstrčí v lajno, též utrhač jazyk vstrčí v bližnieho hříchy; Kvičíme jako s
., aby dali jísti; S. nečistá v bláto se pohřížie; S. lajna přemietají. Hus I. 157., 230
., 300., 301., III. 138. (Tč.). Svine na žaludy hnáti
. D. Jako s. v blátě se váleti; S. zůstane sviní, byť na sobě zlaté sedlo měla (vz Zvyk); Na s-i by i zlatohlav vstrčil, přece sviní zůstane (Č.); Svině se do otrub dostala (nehospodyně plýtvá. V
.; když mrhači veli- kého dědictví se dostane, vz Marnotratný. Č
.), V
. Svině když kaliště mají, na čistou vodu nedbají. Lom. Netřeba s-i než bláta. Svini by v zlatohlav oblekl, ona přece do bláta; Dobře že nedal pán Bůh s-i rohy. Ros. Nedal pán Bůh svini rohy, aby ne- trkala (o ženské spurné, hloupé); Dobře že s. rohů nemá. Č. Dobře že pán Bůh svini vlny nedal, že by jí čistě chovati neuměla (vz Špinavý). Šych
. Dej s-ni zr- cadlo a ona se bude přece v blátě váleť
. Hnš.Venku pána činí a jezdí na svini
. Slez
. Tě
. Švec sedí na s-i, trhá s-i štětiny. Mřk. Už mu utekla svini s čepcem (prokrčmařil). Pozdě honí s-i s čepcem (vz Prodělání); Nemysli, že jsem s ním cepy ošíval (svině pásl); Sluší mu to jako s-i sedlo (o pyšném); Svědčí mu to jako svini kord, Sk., jako svini rohy. U Opav. Klš. Sluší mu to jako s-i zvoneček a tykvi obrouček; Jakoby s-i osedlal (když se nehodnému dá úřad); Darmo s-i učit housti (vz Hloupý); Dal s-i housle a oslu buben (vz Marný); Vzácný jako s. v židovském domě (vz Nemilý, Nejapný); Tučné s-i řiť mažeš (boháčům dary dávaje); A tak dále — co svině vyryly (hodí se na spisovatele
, kteří u vyčítání nic dále nevě- douce ve vševědoucím: atd. si libují)
. Č. Svědčí jí ten zlatý kokrhel jako svini ko- runa ; Tys to spravil jako s
. pytel; Sytá s. věchtera zmítá (hrá; vz Osud); Já pán, ty pán. kdo bude s-ě pásti?; Sluší mu to jako s-i chomout; Kdo se mezi otruby míchá, s-ě ho sežerou; Svině pytel najde a mošna lotra; Ukálená s. ráda jiné kalí; S. do kaž- dého lejna nos vstrčí; Svini netřeba než mláta; Kdo nechceš od sviní sněden býti, nepleť se mezi mláto. Šp
. Sluší mu to jako s-ni šmisetka. Na Mor. Hý. Od losa losata a od svině prasata
. Km. Když se s. do cho- moutu dostane, divně řádí. Sk. Rozlila s. žbán oleje (dva se soudili
, jeden dal soudci
svini, druhý pak džbán oleje; svině vy-
hrála). Vz Nespravedlivý rozsudek. Gl. Ne-
dal pán Boh s-ni rohy ani oslovi ostrohy.
Mt. S. Před s-ě nemáš perel metati, rovně
po nich co po blátě budou šlapati (Rým);
Koho mrzí chléb, může dobře se sviněmi
žaludy jísti; Rozumí tomu, co s. (koza) pe-
trželi; Vymluvil by prase na svini; Získal
(vyhrál), co Michal na sviních (prodělal).
Jg
. — S.
mořská, delfin, delphinus, der Del-
phin, das Meerschwein, V.;
s.
mořská bo-
dlává, hystrix, das Stachelschwein. Kom. —
S. =
člověk nečistý aneb
nemravný, prase,
neřád, das Schwein,
zvl. o ženské: s., necuda,
špindíra, šlundra, die Sau, Unfläterin
. —
S. =
kaňka inkoustová na papíře atd., der Klecks, Tintenklecks, die Sau. —
S-ně — (tvrdé)
hrušky zimní. — S.
v hutnictví = balvan železa na dvě peci, die Eisensau
. Techn
. II. 45. — S
. v pivováře = pod vla- ským hvozdem zděné děravé stavení, jímž květ se sype. Us. Jg. — S. u vozu =
šubka, Hemmschuh, m. —
S. = hra dětská míčem. Na s-i hráti: s-i do města hnáti, das Treib- ballspiel. Vz Jg., Mtc. 1879. 1870. — S.
, v horn.
kašna, der Stützkasten. Šp. — S.
, Swinie (něm.), samota u Mělníka. PL.