mahati, mithati, matlati
mahati, mithati, matlati, matlám a matlu; mathávati, matlávati = křivě kolena k sobě dre choditi, einwärts oder krumm gehen, grätschein, schechsen. Smat- hati, V., mahati. Us. Ten silně mahá. . - maháním nakřiviti, selapati, přela- vati. die Absätze der Schuhe o. Stiefel tre- ten. co: obuv, střevíce, boty. Us., Rk. si co: hubu tlachati, plaudern, schwät- zen. Us. u Písku. Mg. . se kam = mathavě někam jíti, wohin grätschein. Us. mathavě, matlavě, mithavě cho- diti, krummfüssig, grätschelnd. mahavos, matlavos, mithavos, i, f., die Krümmung im Knie. Ja. mahavý, mathavý (V.)., matlavý, mithavý, míthavý (V. , v obec. mluvě také: michtavý (v Krkonoích), krummbei- nig, grätschelnd, schechsig. Kulhání od vyvi- nutí jest, sic ani mahaví (křivonozí) ani antaví nekulhají. Jg. Exc. . člověk, chod, krok. Tč. Řeč matkvá = breptavá? plap- pernd? Jg. Nečiň, jako činie ti, jeto ne- mají řeči prostranné, jen matlavi slovú, o nich pravie Symmachus, e od přirozenie ti lidé rádi mnoho mluvie řka: e rádi proto mnoho mluvie, e v tej řeči matlavé sami k sobě libos mají. Tkadl. II. 84. mathoun, a, m., vz maha. matla, y, m., vz maha, Paha. matlač, e, m. = matlák. matlačka, y, f., die Krummfüssige, Grätschlerin. . matlání, das Grät- schein. Us. matlák, a, m. = matha. ., osob. jm. Mor. d. matláň, ě, m. = maha. Mor. Sd. matlati, matlám a matlu; matlávati = mahati. . = lapati, niedertreten. Vz Plihati. co: trávu, louku. Us. Kl. Ne- choď ty mně, můj synečku, tady, nematlaj mi marijanku vady S. P. 292. po čem: po trávě, po obilí, Sd., Bern. . = hma- tati. Bern. se. pat'hati se, sem tam cho- diti (s příhanou). Bern. se kam. matlavá, é, f., vz matlavý. . kořalka. Ta -vá! Mor. d. matlavě = mahavě. matlavec, vce, m., vz matlonn. matlavina, y, f = mallavos. Slov. . matlačka. Slov. matlavos, i, f. = mahavos. Jg. matloň, ě, m., vz maha, U Olom. Sd.