mahati, mithati, matlatimahati, mithati, matlati, matlám a matlu;
mathávati, matlávati = křivě kolena k sobě dre choditi, einwärts oder krumm gehen, grätschein, schechsen. Smat- hati, V
., mahati
. Us. Ten silně mahá. . -
maháním nakřiviti, selapati, přela- vati. die Absätze der Schuhe o. Stiefel tre- ten
.
co: obuv, střevíce
, boty. Us., Rk.
si co: hubu
tlachati, plaudern, schwät- zen
. Us
. u Písku. Mg. .
se kam =
mathavě někam jíti, wohin grätschein. Us.
mathavě, matlavě, mithavě cho- diti
, krummfüssig, grätschelnd.
mahavos, matlavos, mithavos, i, f., die Krümmung im Knie. Ja.
mahavý, mathavý (V.).,
matlavý, mithavý, míthavý (V. , v obec. mluvě také:
michtavý (v Krkonoích), krummbei- nig, grätschelnd, schechsig. Kulhání od vyvi- nutí jest, sic ani mahaví (křivonozí) ani antaví nekulhají
. Jg. Exc
. . člověk, chod, krok. Tč
. Řeč matkvá =
breptavá? plap- pernd? Jg
. Nečiň, jako činie ti, jeto ne- mají řeči prostranné, jen matlavi slovú, o
nich pravie Symmachus, e od přirozenie ti lidé rádi mnoho mluvie řka: e rádi proto mnoho mluvie, e v tej řeči matlavé sami k sobě libos mají. Tkadl. II. 84.
mathoun, a, m., vz maha.
matla, y, m., vz maha
, Paha
. matlač, e, m. =
matlák. matlačka, y, f., die Krummfüssige
, Grätschlerin.
.
matlání, das Grät- schein. Us.
matlák, a, m. =
matha.
., osob. jm
. Mor. d
. matláň, ě, m. =
maha. Mor. Sd.
matlati, matlám a matlu;
matlávati =
mahati. . =
lapati, niedertreten. Vz Plihati.
co: trávu, louku. Us. Kl. Ne- choď ty mně, můj synečku
, tady, nematlaj mi marijanku vady S
. P. 292
.
po čem: po trávě, po obilí, Sd
., Bern
. . =
hma- tati. Bern
.
se.
pat'hati se, sem tam cho- diti (s příhanou). Bern.
se kam.
matlavá, é, f
., vz matlavý.
.
kořalka. Ta -vá! Mor. d.
matlavě = mahavě. matlavec, vce, m., vz matlonn.
matlavina, y, f =
mallavos. Slov.
.
matlačka. Slov.
matlavos, i, f. =
mahavos. Jg
. matloň, ě, m
., vz maha, U Olom. Sd.