Těžkosť
Těžkosť, i, f. T. co do váhy = tíž, die Schwere, Last. T. hmotné věci, Aqu., po- větří. D. Země má t-kosť a vždy dolóv sě tiehne. Hus II. 76. — T. = nerychlosť, ne- japnosť, die Schwerfälligkeit, Unbehülflich- keit, Langsamkeit, Unlust. S t-stí (nerád, nechutně). Bojím se, že by mi k slušnému a náležitému děkování slova s t-stí posta- čila. Žer. 15. I velikou t-stí mu to prodal. Ros. S t-stí = stěží, rychle, eilig. A ten s t-stí jeda v tom poselství jedva nestrhal koně. Ms. (Č. exc). Každý kvapně a s t-tí pospíchaje ujeti vždy se ohledal na to vi- děnie. Kon. o smrti. (Č. exc). Vz Stěží, Těž, 2. — T. = trudnosť, nesnadnosť, ob- tížnosť fysická, die Schwierigkeit, Mühe, Schwere, Beschwerung. T. oddechu, prsou, Us., močení. D. Přes t-sti se přeplaviti, über die Schwierigkeiten hinauskommen. Dch. Smělosť při múdrosti přemáhá t-kosti. Na Mor. Tč. Těžkosti, nesnady, zádrhly. Brt. exc. — T. = bolesť, der Schmerz, die Beschwerde. Prustvořec ředí atd. bez těž- kosti. Byl. Mám t. na prsou; bez t-sti od- dechovati. Ml. — T. = nemoc, neduh, die Krankheit. T-osť zubův. Ms. bib. — T. = mdloba, die Uibelkeit. Přišla na mne t. Ros. Přišly naň v divadle, na ulici t-sti. Ml. — T. = práce, die Mühe, Arbeit. S těžkostí = s prací, těžce (také = sotva). V. Co při- chází bez t-sti, již to nemůže býti ctností. D. — T. = nouze, nedostatek, die Noth, der Mangel. O to nebude žádná t. Ros., Háj. — T. = úzkosť, nesnáz, soužení, bída, neřesť, die Bedrängniss, Beschwerde, Be-
drückung, das Ungemach. Mnohé t-sti sná-
šeti, vystáti, trpěti, míti; v t-sti býti; v t.
upadnouti, přijíti; u veliké t-sti býti; bude
míti t.; do t-stí se zaplésti; na t. naběh-
nouti; na t. koho přivésti, v t. uvésti; děti
za rodiče t. nosívají. V. Též hriech tiehne
duši doluov, ale té t-sti nečije. Hus I. 115.
Vás k tomu nějaká obzvláštní a Nesnesitelná
t. přivésti musila. Žer. 319. Každý hřiech
má zvláštní t. nad jiný hřiech. Hus I. 204.
My na tom nejsme, abychom měli komu
jakou t. činiti. Čr. Bůh mnohé i t-stmi k své
milosti obrací. BR. II. 34. b. Ťažkosť jakú-
kolvěk láska ulevuje. Slov. Té. Všecka ne-
štěstí, bídy a těžkosti se na mne svalily.
Bž. 69. V čas obecné t-sti (nesnáze). J. tr.
Ať už o mne něplačú, těžkosti (= těžkého
srdce) nědělajú. Sš. P. 162. Zjevena jest
faleš v tolařích dělání, o éež mnozí t. jměli.
Dač. I. 139. T-stmi obklíčenu býti. Všudy
s t-. tí se potkati. Sych. To mi působí (činí,
Us. ) t. D. V t. někoho uvrci. Ráj. — T. =
starost, péče, das Anliegen, die Bekümmer-
niss, Sorge. Nad tím t. v srdci cítil. BR.
II. 86., V. T-sti své někomu oznámiti. Br.
Má dceruško nevolaj, těžkosti mi nedélaj.
Sš. P. 100., 493. — T. = stížnost, žaloba,
die Beschwerde. Své t-sti předložiti. Pr.
měst. Tehdy měl svobodu ten, na kohož se
t. valila, od purgmistrů na všecku obec se
odvolati. V. — T. = protimyslnost, nepří-
jemnost, der Verdruss, Kummer, die Krän-
kung. Zdaliž na spravedlivého soudce sluší
podhlídavým býti a bez příčiny někomu na
t. státi. BR. II. 375. b. T. komu činiti (trá-
piti ho), V., dělati. Kom. Jest jim to na t.
Reš. Těžkosti někomu přičiniti. Br. Míti,
nésti t. nad něčím. Us., Boč., Ferd. m. akt.,
Solf. T-osť k něčemu nésti. Akt. m. Ferd.
Nechtěl naň těžkosti dopustiti. Žer. Kristus
pán věda, že Pilát dobromyslně mluví, jemu
na t. státi neusiluje; Nikdo mi t-sti nečiň.
Sš. J. 280., II. 68. (Hý. ). Nésti t-sti od ně-
koho. Bart. II. 6. Velikou t. měli. Dač. I.
121. Abyste na mne t-ti dopouštěti neráčili,
prosím. Žer. 1591. — T. = obtížnost, die
Last, Lästigkeit. Jak dlouho nám budeš na
t-sti? Flav. Bojím se vám tou prosbou v t.
přijíti. Sych. S nemalou jt-stí a nákladem
na tuto cestu se vydal. Žer. 1591. — T.
mysli = tesknost, úzkost, die Schwerrnuth,
Gernüthskrankheit. V. T. na mysli, na srdci;
t-stí srdce shasnouti; t-stí srdce polehčiti,
umenšiti, odníti (těšiti). V. T. smrti. D. — T. =. velikost, nebezpečnost, die Grösse, Schwere. T. nemoci. L.