TokTok, u, m., od
tek (tek-u). Strsl. tokb, fluxus, tek v teką.; lit. takas. Mkl. L. 62., 71., B
. 24., 26. (Hý. ).
T. =
tečení, das Fliessen, der Fluss. Bahna jsou pramenové bez toku. Kom. T. měsíčný (čmýra), Monat- fluss, m., červený (červenka), rothe Ruhr, bílý, weisser, Fluss, V
., břicha (stolice), Bauchfluss, Čern., jaterní (běhavka za pří- činou zatvrzení jater u koní), Leberfluss, slaný (lišej leptavý), Salzfluss, m., Ja.; t. semene, chamotok, der Samenfluss, Nz. lk.; t. krve = krvotok. V., BR. II. 231
. b. —
Tok (tečení) kapalin (tropfbarer Körper): ohnivý, vodnatý. Nz. —
T. =
vlna (mořská), die Fluth. Martim. —
T. vody, řeky = běh, tečení, der Lauf des Wassers, Flusses, Jg
., J. tr., der Strom
, die Strömung
, Fluth, das Geström. Dch. Řeka upřímým tokem šla. Cyr. Tokem se rozděliti. V. Tokem valným hlučí. Sš. Snt. 30. Tok řeky = její rozvoj. Tl.
, Km
. — T. = řečiště, das Flussbett. V. Tak že vystoupí ze všech toků svých. Br. Tok horní (vyšší
, vrchní), střední, dolní, nižní (při ústí), Tl., Š. a Ž., hořejší, střední, dolejší. Nz. Každý můž vodu na svých gruntích... vésti a zase též po gruntích svých do starého toku ji pustiti. Vl. zř. 476. —
T. =
rameno řeky, der Arm des Flusses. Odjal t. vody, kterýž vchází do města. Flav. —
T. =
stoka, strouha, der Wassergraben. V.
— T.
= síto,
řešeto (místy v Čech. ), das Sieb. U Král. Městce, Psčk
., v Čáslavsku, Kal
., ve vých. Čech
. Jir.
— T. = mlat, die Tenne. Na prostried stodoly bývá tok. Slov., Dbš. 50., Plk.
— T., na
Slov. =
pouzdro. Bern. —
T. přens. V oby- čejném toku života. Sš. Ob. 176. (Hý. )
. Pro- tivné zásady v toku věků podnes stýkají a potýkají se. Pal. Dj. IV. 2. 208.