Uhel
Uhel. Cf. Mkl. Etym. 223. a., Kram. Slov., Uhlí. U. dřevěný, Schd. I. 303., du- sičnatý, 305., zvířecí (živočišný). 305. Král staviti to nemohl, neb dal jiskře uhlem býti. Let. 471. Jeden se řařavý u. od dru- hého hřeje. Bž. exc U. živý přiložený k ji- ným i mrtvé obživuje. Km. U. jestli nepálí, špiní. Sb. uč. — Hádanka. Červený žije, černý umírá. Brt.