UjmaUjma (v Jg. Slov
. ),
ujma, y, f. =
umen- šení, úbytek, die Abnahme, Verringerung, Schmälerung
, der Abbruch
, Abgang. Ujmu dělati (maliti); Měsíc ujmu nese na svém světle (zatměl se). V
. Ujmu činiti. D. Bez ujmy mzdu někomu vyplatiti. U
. moře, die Ebbe Roter. Otčen. Dnové ujmy (postní), die Abbruchtage. Dch
. —
U. těla =
sou- chotiny, die Schwindsucht, Dürrsucht, Ab- zehrung
, das Zehrfieber, Čern., V.;
mze, die Mitesser. Us
. —
U. =
škoda, pohoršení věci, skrácení, křivda, der Nachtheil
, Eintrag, Schaden, Abbruch, die Beeinträchtigung. V. Na cti a slávě úhonu a ujmu nésti; ujmu na zdraví trpěti; bez škody a ujmy; na ujmu svobody. V. To beze vší ujmy pravdy státi se mohlo. BR. II. 6. a. Že tito pro- středkové království našemu nejsou k ujmě; Kteréž by (obdarování) nebylo k ujmě a ku škodě svobod a práv království českého; Pro takové škody žádné škody ani ujmy na statku ani na cti míti nemají. Zr. F. I. A. X. 5., A. XXXVIII
., B. XXIX. U-mu někomu činiti; On si v ničem nečiní u-mu. Dch. Ú. na výdělku, Entgang am Erwerbe. J. tr. Stala se mu u. Us
. Šd. Proto chceme, aby tyto naše milosti jim dané byly kaž- dému bez ujmy na jeho spravedlnosti
. Pam. Val. Mez. 233. Lítosť maje ujmy té, kterou pokoj a dobrá pověsť národu trpěly. Pal. Dj. IV. 1. 93. Já vím, že ste měl ujmu
. Us. Vk. Fojte, tu se nám neřád děje a křivda obci i újma. NB. Tč. Však on v tom nemá žádné ujmy. Us. A v pravdě nežádám, abyste s jakou jeho křivdou aneb ujmou měli mi jaké přátelství tu učiniti
. Arch. II. 158. Že tu nenie nalezeno, co by jich cti škoda anebo ujma měla býti
. ib
. IV. 309. Bez ujmy (něčí) někomu něco vyplniti. Chč. 449. Vojenská česť knížete nemalé ujmy (m.: ne- malou ujmu) byla jest vzala. Ddk. II. 351. Tím se nečiní u. důstojnosti křestu; Jimž (stříbrníkům) u. se stávala v zisku. Sš. I. 165., II.
76. Takové počínání jest na ujmu vašemu blahu; Rušení míru nemálo bylo zá- měrům Kunrata na ujmu; Národních zvlášt- ností šetřeno na ujmu jednotné součinnosti. Ddk. III. 100., 145., VI. 59. (Tč. ). Každé stvořenie tiem hřiechem na člověku vzalo újmu; A tak sem položil ve čtení, aniž jest újma; A tak každá bude plna, bez újmy královstvie nebeského. Hus I. 201., II. 335., III. 269. (Tč. ). Aniž to které z nich na ujmu poctivosti bylo. Har. U.
ve výdělku, Ent- gang am Gewinne. Bez ujmy půjčené vrá- titi; bez ujmy svobody. Kom. Ujmu bráti, vzíti; zemi na ujmu (na škodu). D. Nemá jim býti k ujmě jich dobré pověsti
. Apol
. Jest mi to na ujmu poctivosti. Har. Na ujmu obecnému dobru býti. Klat. Bez ujmy práva mého
. Ros. Důchodům obecním k ujmě; na ujmu někomu býti; k ujmě na zdraví býti. J. tr. To k žádné ujmě na statku ani na cti býti nemá
. Er. Jednání jeho bylo mi velmi na ujmu. Bs. —
O své ujmě = o své moci, sám od sebe, o sobě, eigenmächtig, aus eigener Willkühr o. Macht, aus eigenem Antriebe, eigenwillig, nach Belieben. O své ujme spisy vydávati; o své ujmě se vzdálil. Kom. Nesměli tudíž o své ujmě ničeho vy- konati. Ddk. IV. 198
. Nebude mluviti něco sám o své ujmě. BR II. 365. b. Bezpečněji bude pánům stavům opavským, když sami o své ujmě v nic hluboce se pouštěti ne- budou. Žer. 323. Aby nikdo se neodvážil o své újmě s Polskem vyjednávati. Ddk. II.
83
. O své ujmě začíti. V. O své ujmě něco učiniti, zjinačiti
, vězně pustiti. Sych. Peníze štědře o své ujmě rozdávali. Apol. O své ujmě sobě pomoci, eigenmächtig. J. tr. — Cf
. Pěsť, Úkor.