UnéstiUnésti, unesu, nesl, sen (šen), ení;
uná-
šeti, el, en a ín, ení,
unášívati; unositi, il, šen, ení;
unosívati =
moci nésti, ertragen;
pryč odnésti, davontragen;
mocí odvésti, entführen, mit Gewalt wegführen. Jg. —
co, koho: dva centnéře. Har. Tys mi to unesl (pryč). Troj. Kdo má široká pléce, ten mnoho unese. Prov. Unésti pannu, ent- führen, Us., osobu ženskou. J. tr. Uneslť Břetislav I
. roku 1029
. markraběnku Jitku z kláštera svinibrodského. Ddk. IV
. 301. Oč, že to neuneseš? Us. Dch. Dnes je zima, že bys kožich dobře unesl. Dch Dám ti peněz dosti, co můžeš unésti. Sš. P. 10
. Já tu nůši unesu
. Us. Šd. Není toho ani tolko, čo by myš uniesla
. Dbš
. 46. —
co s kým. Báseň čtenáře s sebou unáší. Us
. Dch
. Uči- nil pokřik po městě, že legat unášel prý s sebou kompaktata. Pal. Dj. IV. 1. 166
. co komu: ženu. Alx. Ten list Nohavka dal schovati a položil k věrné ruce, tu jemu ten list unesl. Půh. II. 209. —
koho od- kud (jak): dívku
z kláštera. V. Pravým násilím lidé z Puzdran pannu z mého zboží unesli
. Půh. II
. 291. —
se,
koho kam (jak): do nebe
. Troj
. Srdce učeníků a celá jejich duše
za Pánem se unášela
. Sš
. Sk
. 10
. A unáší nás
pod peruťmi svými k vý- sostem nebeským ano nadnebeským až
do samé věčnosti
. Sš
. J. 13
. —
co, se na čem. Jen na vlase život unesl
. Plk. Na koni se unositi (dosti se najezditi). Bern
. Unesu to na ruce až do města. Us. Tč
. Pohonič je lenivy, koňa stoja, jedli by, štyr takych by moje ručky na obušku uněsly
. Sš. P. 535. —
koho (kam) proč. Avšak brzo
v náhradu těch ztrát unáší ji
v propasť žára
. Sš. Bs
. 175
. Proto také unesl Jutu netolik
z lásky, ale i z platné rozvahy. Ddk
. II
. 100
. —
koho čím: krásnými slovy (uchvátiti, entzücken).