Uprositi
Uprositi. Ktož prosí, uprosí druhdy. Št. Kn. š. 79. — co komu : sobě potaz, Výb. II. 814., milosť. 1b. II. 22. Ti li uprosie sobě i lidu královstvie nebeské. Hus I. 300. — se kde. Máme se u páně Mti u. Arch. VIII. 16. — na kom. Jeden král pohanský byl u-sil na svých boziech, že . . . Št. Kn. š. 55.