UsmyslitiUsmysliti, il, slen a šlen, ení;
usmýšleti, eji, ej, el, en, ení;
usmyšlovati. —
si,
sobě (co kdy) =
zamysliti, vymysliti, er-, aus- sinnen, erdenken, sich besinnen, sich ent- schliessen, schlüssig werden, einen Anschlag fassen;
do sebe jíti, polepšiti se, besseren Sinnes werden, sich eines Besseren besin- nen
, in sich gehen
. Jg. Každý kacíř zvlášt- ního Krista sobě usmýšlí. Apol. Časem svým usmyslíme si co dělati. Sych. Časem svým usmyslí sobě. Prov.
Za času, v čas si u
. Lom. Když blázna uperou, teprv sobě usmyslí. Sych. Usmyslete sobě, proměňte mysl svou
. BR II. 12
. a. Usmysli sobě. BR
. II. 846
. a. U-slil si věci přepodivné. Kos
. Ol. I. 77
. Ale když sobě usmyslivši na rok v den sv. Lucie nepředla, přišla opět sv. Lucie a neřád ten jí z hlavy vybrala, načež ona ozdravia. Sš
. P. 767
. —
jak. Na ručesť u-lil sobě hospodář, jakby pánu svému vážnou pro- kázal službu. Ddk.
II. 235. —
si co na koho, ersinnen, erdenken.
Us. Tč. —
co kdy. Ale ani
na to domlouvání Páně si neusmyslili. Sš. J.
118.
Ve čtvrtém roce pa- nování svého u-slil sobě Břetislav pomstiti příkoří Ddk. II. 119
. —
s infinit. Král Jindřich u-slil sobě vyhledati Boleslava vá- lečně ve vlastních zemích jeho.
Ddk. II. 70. (102., 397
. — Tč. ).