UtrhnoutiUtrhnouti, ul, ut, utí; (zastr. utrhu), utrhl, žen, ení;
utrhati, utrhávati, utrhová- vati, utrhovati. U. =
trhnutím odděliti, ab-, weg-, fortreissen;
umenšiti, ujíti, ent-, ab- ziehen, abbrechen, schmälern, Abbruch thun;
zle mluviti, hanobiti, nařknouti, zhaněti, po- mluviti, lästern, verleumden, spotten, Ehre abschneiden. Jg. —
co: květinu, jablko, Us
., niť, D
., větev. Ros
. Lidé jej pak utrhovali (vytýkali mu), že ji nechal bez zaopatření, U Rychn.
Ntk.
Do zahrady vkročila, tři rů- žičky utrhla, tři věnečky uvila; Utrhla sem jí (fialy) próteček, tobě, synku, za klobóček; utrhla jsem jí kytečku, tobě, synku, za če- pičku; Utrh Honzíček, utrh dvě (jablka), jedno je pustil po vodě; Skočila som do zahrady, červená som, utrhla sem tři růžičky, obledla som. Sš
. P. 23
., 220
., 356., 552. (Tč. ). —
komu, čemu: soudcům, Ros., bližniemu, Hus I. 230
., III. 179
., BR. II. 22. b
., cti, do- brému jménu a pověsti, V
., nevinným křivě u
. Kom
. Kdo mu utrhá, rovné pomsty hoden jest; Utrhají kněžie velmi lidem
. Hus I. 157., 383
. (Tč. ). Kdiž ti luďé utrhajú, neboj sa zlých řečí
. Na Slov
. Tč
. Své vlastní hubě u
. Us
. Zásluhám jeho u
. Boč. — Jel
. —
komu co. Utrhl mu třapec
. Ros
. Kluku, nebudeš-li se učit, u-hnu ti krk!; Však on ti hlavu neutrhne! Us.
Dch. Dnes se hezky rozpršelo
, ale nic neškodí, jen když si lidé ty jetely utrhli (sklidili)! U Rychn
. Čertovi by ocas utrhla (zlá, vzteklá žena)
. U Žamb. Dbv
. Něco statku jemu utrhl. BR
. II
. 259
. Měšce lidem u. V. —
co čím. Kus sukna zuby. Us
. Kvítek rukou. A těmi všemi kusy u-li sú kněžie pánu Ježíšovi
. Hus I
. 229
. Abych těm ústa zacpal, kteříž mi tím u-hují, že..
. BR. II. 625. b. Že jsme až
do snídaní tím příhodným větrem dobrý kus cesty utrhli. Har
. I
. 89
. — Jel. —
komu čeho. Keď tam půjde má milá, utrhne si voničky; Keď tam půjde jej milý, napije se vodičky
. Sš
. P. 3, 32
. U. čeledi mzdy.
Hus III. 250. —
komu na čem (kolik). Každému na službě (na mzdě)
po českém utrhuje. Ros. Na mzdě, D
., na ceně
. lis
. U. někomu na poctivosti
, na dobré pověsti
. V
. U
. někomu na cti. V
., Let. 96, NB. Tč. 241., 232., 244., 229., 235, Hus í
. 222
. Utrhl dva krejcary na kilogramu! Us
. Kráva utrhla na mléce
. Us
. Včk
. —
(komu) odkud: ze mzdy. Jg. Utrhne sobě
od huby a jemu strčí
. Us. Ml. Ucho od hrnce u. Pass
. 690. Utrhneme z růže květ, budeme mít plenky hned. Sš. P. 30
. —
si co kam. Utrhla sobě
za kordulenku rezetku zelenú
. Sš. P
. 629
. —
komu v čem: v jí- dle. Dch
. —
komu čím: haněním
. V
. Jedni druhým žádným kacířstvím neutrhují
. Skl.
I. 58
. — Br., Kom
. —
(kde) kdy. Na trhu
při koupi prodavači u
. Us
. Tč
. Nětrhej mne
v zimě, moja krása zhyne
. Sš. P. 163. —
co komu jak. U-hl sedlákovi 10 grošóv
s měšcem. Pč. 36. —
komu,
co kde: krom očí. V.
Na cizím poli klásek některý utrhli. BR. II. 219. b. I kto viece utrhají než kně- žie
u stolóv? Hus II. 198. —
se (komu). Utrhl se knoflík
, kůň, utrhla se niť. Us. Čerti se tam utrhli (říká se, je-li veliký vítr). Us. Vrů. Nedbá, by se někde utrhlo kus práce (neudělalo). V Kunv. Msk
. Pořád se utrhuje (= zlobí). Us. (Hus I. 250. ). Pfi. cosi se ti utrhlo (bzdiny)! Us. Šd
. Dotud se džbánkem pro vodu chodí, až mu se utrhne. Prov. Utrhla se mu ruka (mnoho dal). Prov. —
se s kým. By se břehu chytil, vše se s ním utrhne (nic se mu nedaří). D. —
se odkud. Utrhl se kámen
s hůry. Br. Jakobys Černo- bohu
od pásu se utrhl (jakoby tě byl Č. zplodil). Ehr. 17.
Z Ruska se ulili (odešli) a přišli sem. U Rychn. Ntk. Nemohl se z místa u. (uvázl tam) Us
. Vch. U-hlo se srdce se zvonu..
Us. Šd. —
se na koho, nač = obořiti se, anfahren. Když jí co řekne, utrhne se naň
. Us
. Utrhl se na peníze
. Puchm. ex Lomn. 23. Ten se na člověka hned utr- huje. Us. Dch
., Kf
. —
adv. Úštipačne na někoho se u
. V.