UtřítiUtříti, utru, utřeš, utrou, utři, utra (ouc), třel, en, ení;
utírati, utírávati =
třením očistiti, ab-, aufwischen;
pomlouvati, sich das Maul um Jem
. wischen;
pryč vzíti, ukli- diti, pobrati, podskočiti, schneutzen, weg- nehmen, weggabeln;
ujeti,
ušlapati, den Weg brechen, abfahren, abtreten;
rozetříti, ab-, zerreiben;
utroliti, umnouti, ausreiben;
len, bleichen
. Jg
. —
abs. Utři (svíčku), abych videl. Us. —
co: stůl, okno, špínu, slzu, oči, hubu, ruce, Ros., nos (očistiti), svíčku, V., cestu (ujeti
, ušlapati), Ros., len (lámati), barvu (rozetříti).
Us.
Utřel ústa, hubu (suchou hubu), nos = špatně pochodil, nedostal nic. Us.
Dch., Vrů. Podal jej (=jí) on ručník; Utri svoje líčka. Sl. ps.
94
. Ruka ruku utírá, noha nohu podpírá. Tč. —
(ko- mu) co čím: sobě nos, čelo šátkem, Us., pysky šátkem. Kom. Na hrobě klečela
, ža- lostně plakala a bílým šátečkem oči utírala; Bíleným šátečkem čelo mu utírá, zeleným prútečkera muchy mu oháňá; Čím bych si černé oči utírala? Sš. P. 80., 122
., 727
. A ona si utierala bielou šatkou slzičky. Na Slov. Tč. Býku rohy pilou u. Aesop. Někým nos si u. (málo si ho vážiti). Záv.
—
sobě co o koho: hubu (pomlouvati). Sych. —
(co) komu. Pěkně jim všem utřel (podsko- čil, ošidil je). Ústa někomu u. = od úst něco mu vzíti. D
. Já ti utřu (= dám jednu).
Us. u Litovle. Kčr.
Tak ti jednu utřu (= vylepím)
. Mor. Šd. Cosi se ti utře (= utržíš něco). Mor
. Šd.
Statek se prodal a Vašek si utřel hubu. Us. Šd. Utři si nos, když chceš se starším mluviť. Na Ostrav. Tč. Dvanáct šátek sem zedrala, co sem mu meč utěrala; Neplač, nenaříkej, utři sobě oči, ať se ti srdečko přes půl nerozskoči; Ončic (=
on tiť) vyšel za ňu, utřel ji to ličko; Tu máš šátek a utři si svoje černé očičko. Sš. P. 132
., 381., 497., 598.
(Tč. ). —
co kam. Voba
do jednoho šátečka voči sme hotírali. Brt
. P
. 102
., Čes. mor. ps. 138. Do šátečku utírala
. Er. P. 149. —
kde. Utřelo se mu u samé huby. Us. Šd. A ten pátý
pod okénkem utírá oči. Slez
. ps.
Šd. —
si co od čeho. Utři si od toho ústa. Ml. S. —
co odkud. Někomu pot
s čela u. Ml. Ciesař s hrozným hněvem sede pyše, utieraje potu s čela. Kat. 220. Slzy rukou sobě
z oči u.
Us.
Tč. —
co kde: barvu
na kameně. V. —
čeho: pšenice, ječmene (čásť = umnouti). Ros.
—
se o koho =
pomlouvati jej. Každý se o nás utírá. Vz Pomlouvač, Utrhač. Lb.