Úvar
Úvar, u, m. = vření, klokot, der Sud. Voda se vaří úvarem (klokotem). D. — Ú. = mokřina v poli, na louce, témenec, močál, kde pramen vyniká, eine sumpfige Stelle. Us. Jg., Kš., Jndr. Proměň všechny těla žíly v ú-ry. Sš. Sm. bs. 61. — Ú. = tráv- ník. Us. u Domažl. Šb. Dial. 18. — Ú. = louka v lese, na které pásti zapovědíno, ver- hägte Wiese. Zlob. — Ú., das Brachland, úhor. D.