VálkaVálka, y, f. =
vojna, boj, od vál ve vá- leti (válčiti), der Krieg. V. výbojná (offen- sivní) a obranná (defensivní); na zemi, ná- mořní, pevnostní
, pohorská atd
., malá n. partizánska. Vz S. N. V. domácí
, BN., měst- ská, v domácí (v cizí) zemi, V
.,
pro nábo- ženství, D
., náboženská, občanská, Nz
., ote- vřená, Mudr., vyhlazovací, výprostná (Be- freiungs-), zahlazovací, na suchu i na moři, na vodě, Us.,
o dědictví. Nz. Vyhlášení, opovědění, hluk, případ, čas války. J. tr
. Zdvihše mezi sebou války domácí; válku vésti; hrozné války mezi sebou stropili; války nechati, zanechati; válkou podmaniti. V
. Válkám se radovati; Pakli válku oblí- bíte, bojujte beze mne. Flav. K válce se chystati. Dal. Válku na zem uvaliti. D. Válku zdvihnouti, pozdvihnouti
, vyzdvih- nouti (Skl. II. 4. )
, stropiti. D
., Br. Válku proti někomu zdvihnouti. Br. Válkou a ná- silím
. Br. V. povstala, V
., vypukla Sych. Válku smluviti Res. Do války se dáti; Války se nabažiti. Us. Dch. Válka veliká i drobná. Dch. Válku zdvihl Kroesus proti Cyrovi. V. Válku vzbuditi
. BO. Věz, ž' esť přietelská válka nebezpečna
. Dal. 126. Pře- táhnouti někoho válkou (germanismus a
šp. ). Tu jsú války zašly; Ale války zašly i ne- požívali sme té lúky. NB. Tč. 33., 290. Válku opověděti. Šd. Jaromírovi válku vy- pověděl; Se Štěpánem v létě r
. 1030. vzňala se nová v.; Ta válka jen málo měsíců po- trvala; V-ku s někým počíti; Tím říše do dlouhých válek zapletena byla; Jako až podnes, bylo i tenkráte k vedení války po- třebí peněz a sice hojných peněz; Výsledek válek bývá nejistý. Ddk. II. 62., 106., 331., 427
., III. 49., V. 283., Vl.
105. Kázal bráti na mém zboží bez viny svú válkú; V otvo- řité válce před landfridem bral jemu; Já jsem neměl s žádnou válkou nic činiti; Ve válkách se jest dála ta věc; Když jest bylo ve válce; Nežli se v zemi války počaly. Půh. I. 148., 208
., 254., 387
., II. 59., 92. Chtiece raději ty věci pokojně než válkou jednati; Jeho nejbrannější a nejčelnější sú lidé jemu zjímáni a zbiti, ježto sú jeho války jemu vedli; Dokudž tato válka mezi námi a vámi tráti bude; 1 velmiť mi jest se v tom příměří veliká škoda stala a větší nežli kdy u válkách; Jestliže bylo na tuto zemi válkou saženo. Arch. 1. 488., II. 45., IV. 343., 411.
, V. 435
. (Šd. ). Počátkové války nevycházely vždy od husitův, ale někdy také od nepřátel jejich; Od lonska těžkou vedl válku proti měšťanům norm- berským; Oni že již protrávili se válkou, aniž mohli stačiti déle; Proč roznítili takové války a nedali zemi požívati pokoje?; Bez slušné příčiny počali válku na nás, pána svého; V
. selská
. Pal. Dj. III. 3
., 59., IV. 2., 424., V. 1. 65.,
287
., V. 2. 482. A Žižka ihned jel do Plzně a tu z města plzeňského měl mnoho válek s panem Boh
. z Švam- berka; Potom o tom veliké války byly mezi nimi. Let. 32
., 143
. Na válku se od- dati. BO. Za jeho časuov ižádná sě válka nevztrhla. BO. U válku duchovní s ním sme vstúpili. M. V. mezi nimi vznikla. V. Každo- denní (stálá) v. s Čechy. Vz Tk. IV. 257. V
. sě vzbudi. Alx
. v. 2397
. O vypovídání války u Řeků a Římanů vz Vlšk. 345
. Když by zahynul pravú válku nesa. Št. Aby žádný z nás konferentův o své ujmě žádné války ani k urážce něčí ani pro obhájení svého vlastního sive bellum ofíensivura sive bellum defensivum zdvihnouti a začíti nemohl a moci té neměl. Skl.
I. 1315
. Válkou nebo morem práva se přetrhují
. Vz Zř. zem
. Jir. 701. Válka povstala
. V. V míře válku múdro ždáti. Rkk. Válku přetrhnouti. Er. V. žádné rady netrpí
. Prov
. Válka někoho zajde. Št. Válku nésti. Št. Záhuba říše v. domácí; V. má své právo; V. věc nejistá a vítězství nestálé; V. dá se dobře slyšeti, ale těžko viděti; Lepší pokoj nežli válka, z níž po- chází vše zlé; Ve válce na dobrém vůdci všecko záleží; Války vésti se mají jenom z příčin spravedlivých. Vz Rb. 39. —43
., 273. Ve válce štěstí největší díl mívá. Pk. V. nebývá každému hojna, jen někomu. Lb. Štěstí ve válce odneseš na opálce; Co po- koj nasbírá, to válka sežírá. Lepší dobrý mír nežli války vír. Tč.