VášeňVášeň, šně,
vášně, ě (zatr.
vašň, šně), f. =
mrav, vlastnosť, innere Eigenschaft, Sitte, Art, Weise, Laune. Liška chlupy, ale ne vášně své přirozené změní.
Reš. Lidé, s kýmž mí- vají obyčej, toho vášně přijímají
. Nezdá mi se, by zlé bylo psáti Čechóm české knihy, jimiž by mohli míti víry křesťanské a do- brých vášní naučení. St. Měsíc má tu v., že vlhkosti dává. Ms. v Rozb. 1841., Ms
. o hvěz
. Těch všech ctných vášní plna bieše. Pass. 498. Podlé vášně krajiny té
. Bibl. Také dobrou vášni mělo. Mast. v. 292. Hospodyně šlechetná přitáhne k sobě svého muže v-mi dobrými. Št. —
V. =
zlá
vlastnosť, vada, chyba, der Fehler. O ctnostech a vášních souditi máš. V. Není člověka, který by ně- kterých vášní a nedostatků do sebe neměl. —
V. =
hnutí mysli, každé okamžité zachvá- cení mysli prudkým citem vedoucí k jednání nepředloženému
. S
. N
. V., affectus, die Ge- müthsbewegung, der Affekt. Vášně své kro- titi. V. Žena vášně muže svého krotí.
Jg. Bohu se připisují lidské vášně a náklon- nosti
, veselosť, bolesť, lítosť, hněv atd. Kom.
Vášně své potlačiti. Krok. Vášeň přišla na ni
. Bart. Umění všetečné vášně mládeže zdržuje. V
. —
V. =
náruživosť, die Leiden- schaft
. Vášně rozpalovati. Dch. Hrubý člověk neřídí se rozumem, ale vášněmi. Us. Tč.
Tělo své s jeho vášněmi křižujte; Po svých vášních odcházejí
. BR. II. 32. b., 482
. a, Vášně zlé zjitřovati, umrtvovati. Rváč
. Nez- bedné a nechvalitebné vášně. Bart. 308. Vášně své v uzdu pojímati. Kram. V-mi zasle- penu býti
. Lom
. Láska ke hře se mu obrátila ve vášeň. D
. —
V. =
hněv, zlosť, záští, der Groll, Zank, Aerger, Streit, die Feindschaft. Pro vády a vášně přátely sobě v ošklivosť béře. V. Aby kazatel ne na osoby než na hříchy žehral, poněvadž se zdá, že jen v. a choutku provodí. Kom. V. náboženská, der Fanatismus
. J. tr.