VehnatiVehnati, vženu, vžeň, vžena (ouc), ve- hnal, án, ání;
vhoniti, il, ěn, ění;
vháněti, 3. os. pl. ějí, ěj, ěje (jíc), ěl, ěn, ění;
ve-
hnávati, vhánívati = do vnitřka hnáti, ein- treiben, ein-, hineinjagen;
vzhůru n. na něco h., aufjagen, auf etwas treiben. Jg. —
koho. Jednoho čerta vyhnati a deset jiných vehnati. Prov. —
co, koho kam (do čeho,
v co,
nač): ryby do sítě, raky do měchu, Us., někoho do těsna, D., Kom., loď do přístavu, Kom., kord do těla, D., někoho do zbroje (podrážditi), V.
, něco do kapsy (ustraniti). Ros. Pastýř vháněl právě do vsi. Ros. V. hřebík do stěny (zaraziti). D. Já sem se vdávat nechtěla, mě do vdaju vehnali; Ve- hnal mě do dluhů. Us. Šd. Krávy, ovce, do- bytek do chléva v. Us. Šd. Vyžeň ševce z pekla, vežeň tam koželuhy, ať odpustí ševcmdluhy. Čes. mor
. ps
. 273. A moju Malenku do školy vehnala. Sš. P
. 527
. Dal se vehnat do pytle (omámiti)
. Dhn
. Avšak byvši (synagoga) ode křesťanů do chobotu vehnána, jiný vymyslila rozum místa toho. Sš
. Sk
. 104
. Aby neurazil jeho a nevehnal nepřátelům svým do náručí. Pal. Dj
. IV
. 2. 149
. Že jej chtěli v kletbu vehnati. Ib. IV. 2
. 269
. (Šd. ). Když ho pokusil, chtě v la- kotu ho vehnati. Hus I. 328. Pán Bůh dává požehnání, ale do chléva sám nevhání. Prov. Šd. V. do náboje (dáti, vstrčiti do náboje, vhloubiti mlýn; opak: vyhnati, vystrčiti z náboje
, vymělčiti mlýn) = přistrčiti kola s náboji k sobě, aby do sebe zabírala
. Vys
. V
. koho
ve vinu, Us
., ve škodu. Jel
. Vítr loď
na skálu vehnal. Jg. Núze i na ma- cechu vžene. Prov. Mus. —
koho čím kam: hřeb kladivem
do zdi, dobytek bičem do stájí.