Darovati
Darovati, darovávati = darem dáti, dařiti, schenken; odpustiti, verzeihen, erlassen. Jg. Vz Dařiti. — abs. D. jest pansky, nazpět bráti cikánsky. Pk. — co komu. Co se komu da- ruje. V. D. trest, Us., život. D. To ti ne- daruji. Us. — Zk., Háj. — co koho čím (vz Dařiti). Koho městským právem, V., ně- jakým titulem. D. Bůh je daroval rozumem. Št. Bůh daroval nás svými svatými dary. Št. Knihu poctou někomu d. Jemanden ein Buch verehren. Šm. Daroval jej Leptačem, poctivou živností. Břez. — Br., Háj., Zk., Flav., Jel., Pešín., Plac., Výb. — co za co. Někomu něco za práci d. V. — co komu k čemu. Daruji mu panství k jmění a držení. V. — co na co: peníze na pomník (ne: pro po- mník), na pohořelé, ve prospěch pohořelých. Bs. — co komu z čeho: ze svého, Us., z dobroty své. Br. — koho na čem. Král mě daruje bohatě na panství, střiebře i na zlatě. St. skl. IV. 355.